Zastávka Chotěboř - stanoviště č. 9 - č. 14

Ve městě Chotěboř se nachází šest zastávek Stezky poznání, kde naleznete naučné tabule, směrovou tabuli, aktuální infotabule, lavičky, odpočívadla, stojany na kola a trhací mapy.


 

Historie:

Město Chotěboř, které leží na Českomoravské vrchovině v nadmořské výšce 515 m, se nachází v severní části Kraje Vysočina. První písemná zpráva z roku 1265 svědčí o tom, že se v okolí těžilo stříbro. Královským městem se Chotěboř stává roku 1331, kdy obdržela základní městská práva od českého krále Jana Lucemburského. Další privilegia získala Chotěboř od Karla IV., Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Neblahou událostí se do kronik zapisuje začátek roku 1421, kdy došlo k upálení asi 300 zajatých husitů v chotěbořských stodolách, které zradila česká katolická šlechta a kutnohorští Němci. Chotěboř zůstává královským městem do roku 1499, kdy přechází do rukou mocného rodu Trčků z Lípy.

Po roce 1634 se v držení města vystřídala řada šlechtických rodů. Posledním majitelem chotěbořského panství byl hraběcí rod Dobrzenských, který zámek vlastnil až do jeho konfiskace v roce 1948. Od roku 1850 do roku 1960 byla Chotěboř správním a soudním střediskem okresu, od roku 2003 je město Chotěboř pověřenou obcí III. stupně, a tedy centrem „malého okresu“, do nějž spadá celkem 31 obcí. 

Město obklopují lesy, rybníky a údolní přehrada Břevnická nádrž. Mezi přírodní zajímavosti patří přírodní rezervace Údolí řeky Doubravy, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena naučná stezka, která návštěvníka provede 4,5 km zalesněným kaňonem řeky Doubravy. Skály pod Sokolohrady jsou vyhrazeny pro horolezeckou činnost. Divoké skalnaté údolí a různorodá tvář řeky Doubravy přispěly ke vzniku mnoha pověstí. 

Vedle pořádání velkých akcí, jako jsou festival hudby, zpěvu a tance Chotěbořské jaro, Festival fantazie (zaměřený na sci-fi a fantasy), nová tradice v podobě Pivovarského odpoledne (datovaná vznikem místního průmyslového pivovaru v roce 2009), přehlídka amatérských divadelních souborů Chotěbořské divadlení, žije Chotěboř vlastním kulturním a sportovním životem téměř desetitisícového města. K vyžití ve volném čase se nabízí kino, knihovna, kulturní dům, muzeum a několik sportovišť – letní stadion, tenisové kurty, volejbalové hřiště, zimní stadion, lyžařský areál, sportovní hala, skate park a nedaleké letiště v Počátkách. 

Z mnoha významných chotěbořských osobností stojí za zmínku virtuóz ve hře na lesní roh, autor tzv. ruské rohové hry Jan Antonín Mareš, spisovatel a žurnalista Ignát Herrmann, který má ve městě od roku 1960 pomník, malíř-experimentátor, autor obalů pro čokoládovnu Orion-Maršner Zdenek Rykr.

Náměstí má kašnu a parkovou úpravu, najdeme zde mariánský sloup z roku 1890 a po požáru města v roce 1832 i jediný dochovaný pozdně barokní dům. Za povšimnutí stojí i prvorepublikové vily Chotěboře situované jihovýchodně od náměstí. Pět z nich bylo v roce 2008 zařazeno do projektu Slavné vily Kraje Vysočina.

 

Zajímavá místa v Chotěboři a okolí:

1. Zámek s kaplí sv. Trojice, zámecký park a hrobka rodu Dobrzenských

Raně barokní zámek z let 1701–1702 s kaplí Nejsvětější Trojice, kterou zdobí původní fresky a štuky, leží v patnáctihektarovém anglickém parku. V parku je k vidění pískovcová kašna, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Alžběty Durynské a nedaleko hřbitůvek rodiny Dobrzenských. V roce 1992 byly rodu Dobrzenských pozemky spolu s zámkem navráceny, část zámeckých prostor má od roku 1952 pronajato městské muzeum, kde jsou k vidění stálé expozice i sezonní výstavy. 

4. Kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího, který vznikl několikerou přestavbou původní románské kaple z 12. století. Současná stavba má pseudogotickou podobu s novogotickým interiérem.

5. Panský dům

Panský dům slouží svému účelu od svého vzniku doposud. Traduje se, že se zde zastavil Jan Žižka při svém tažení zdejším krajem. V roce 1912 v Panském domě nějaký čas pobýval a psal spisovatel Jaroslav Hašek.

6. Památník božím bojovníkům

Vytvoření pomníku inspirovala tragická událost - upálení husitských bojovníků v místních stodolách, jež se odehrála dne 3. února 1421.

8. Kaple Povýšení sv. Kříže a kaple sv. Anny

K  sakrálním stavbám města patří dále hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže v parku Václava Fialy, vystavěná v pseudorománském a pseudogotickém slohu a od září roku 2000 opatřená dvěma slavnostně vysvěcenými zvony, a rovněž kaple sv. Anny z roku 1902 (postavená podle návrhu Františka Krumla), která se nachází na východním okraji města. 

9. Geopark U platanu Gymnázia Chotěboř

Geopark se nachází na zahradě Gymnázia Chotěboř (Jiráskova 637, Chotěboř) a je zde ke shlédnutí přes dvacet až několikatunových vzorků lokálních hornin CHKO Železných hor. Geopark je zároveň volně propojen s expozicí přírodní zahrady (jezírko, bylinné skalky, úkryty pro zahradní živočichy, divoký zahradní koutek a další). 

10. Přírodní rezervace Údolí Doubravy

Údolí Doubravy je přírodní rezervace, která leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory, severovýchodně od Chotěboře nedaleko obce Bílek. Řeka Doubrava pramenící v oblasti Ranského Babylonu patří k čistým řekám, což dosvědčuje výskyt vzácných druhů rostlin i živočichů, např. racků. Po celém svém toku vytvořila kamenné řečiště, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem. Nad údolím se nachází vyhlídka Sokolohrady, poblíž najdeme zbytky původního hradu Sokolov ze 13. století. Na protějším svahu přes řeku skalní věž "Čertův stolek" s vyhlídkou. 

11. Písník u Dolního Sokolovce

Písník je přírodní rezervace, která  je z části naplněn vodou a okolo vodní plochy je zarostlý rašeliníkem a jinými mechy. Jedná se i o jedinou vodní plochu v okolí nad vodním tokem řeky Doubravy, a tak je to i významné napajedlo lesní zvěře. Geologicky se zde vyskytují ruly a mělké lehce kyselé půdy na místě odtěženého hrubého písku.

13. Soubor lidových staveb Veselý Kopec

Skanzen lidových staveb a řemesel na Veselém kopci představuje historický obraz lidových obydlí, která zapadají do zdejší drsné, avšak zároveň krásné podhorské krajiny. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou volně rozptýleny v původním krajinném prostředí a dokládají způsob života a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. V osadě jsou k vidění i technické památky a také mnohá řemesla, která zde byla nezbytným zdrojem obživy. 

14. Ranská Jezírka

Ranská jezírka se nacházejí vedle národní přírodní rezervace Ransko. Jedná se o zatopené prohlubně vedle starých zarostlých hald železných limonitových rud po dřívější těžbě. Podložím jsou olivinická gabra s troktolity a peridotity, vykazující místy značné sulfidické zrudnění. Vznikla zde mokřadní společenstva s výskytem chráněných a ohrožených rostlin a živočichů. 

15. Velké Dářko

Velké Dářko je největší rybník na Českomoravské vrchovině a také největší v kraji Vysočina. Rybník je využívaný k rekreaci. Na rybníku jsou místním klubem pořádány závody ve windsurfingu a závody dračích lodí.

 

Pověst:

V dávných dobách se jediný syn zdejšího zemana ztratil při dětské hře. Rodiče spolu s chotěbořskými občany jej darmo hledali. Chlapec byl již považován za mrtvého, neboť okolní lesy byly plné dravé zvěře a osamělé dítě nemělo šanci přes noc přežít. Třetí noc od pohřešování se jeho matce zdál živý sen, v němž žena podobná svaté Anně na obraze v chotěbořském kostele označila místo, kde chlapce hledat. Na určeném místě byl ráno nalezen živ, avšak ve zbědovaném stavu. Žena ze snu se vyjevila podruhé, aby poradila, že je nutno chlapce vykoupat ve studánce v údolí. Po ponoření do vody v prameni se hoch vskutku zázračně uzdravil. Zeman nechal z vděčnosti vystavět na obou místech kaple. Kaple sv. Trojice se zázračnou vodou se do dnešních dní bohužel nedochovala, její připomínkou je pouze název ulice U Sv. Trojice.

© 2012 Stezka poznání

Na začátek stránky ↑