Zastávka Jiřice - stanoviště č. 36 a č. 37

V obci Jiřice se nachází šest zastávek Stezky poznání, kde naleznete směrové tabule, naučné tabule, odpočívadla pro děti a pro dospělé.


 

Historie:

Jiřice jsou jedna z nejstarších vesnic založených želivskými premonstráty v místech bývalého pohraničního hvozdu „Borek“. Jméno vsi je odvozeno od jejího zakladatele či prvního osadníka – Jiřího. Osadníci si začali říkat staročesky „Juřici“ a odtud i název Jiřice. Nejstarší archivní dokument, který uvádí zmínku o vsi, je bula papeže Honoria II. z roku 1226. Listina obsahuje soupis majetku želivského kláštera a ves je tam uvedena jako „Velké Juřice“.  Od tohoto roku se i datuje založení obce. 

V roce 1341 se poprvé připomíná jiřická rychta, předchůdce dnešní obecní samosprávy (obecního úřadu). Jiřice vždy patřily mezi největší obce panství želivského a později humpoleckého okresu. Nachází se v nadmořské výšce 564 metrů a katastr zaujímá 1357 ha. V roce 1860 měly Jiřice asi 600 obyvatel, ke konci století vzrostl jejich počet na 850 a za druhé světové války dokonce až na 1000 obyvatel. To souviselo ovšem s rozvojem textilního průmyslu v nedalekém Humpolci a zemědělským charakterem obce. Ve spodní části návsi je budova fary, v jejímž průčelí je umístěn barevný znak premonstrátů želivského kláštera. 

 

Zajímavá místa v Jiřicích a okolí:

1. Pomník padlým obětem I. světové války

Pomník padlým občanům v I. světové válce se nachází proti faře a byl vystavěn v roce 1926, autorem pomníku je Emanuel Kodet. 

2. Údolí Petrovického potoka - vodní kaskáda šesti rybníků

V současné době je v povodí Petrovického potoka v širokém okolí ojedinělá kaskáda šesti rybníků. Vzniklá vodní plocha je přirozeným hnízdištěm divokých kachen a výskytem mnoha dalších druhů ryb a živočichů. V roce 2007 byla v okolí rybníků provedena na obecních pozemcích rozsáhlá výsadba stromů, dominantní zastoupení má charakteristický strom Vysočiny - jeřabina.  

3. Památník Alexandra Dubčeka

Památník Alexandra Dubčeka je vystavěný nedaleko místa nehody, na jejíž následky zemřel.

4. Kostel sv. Jakuba

Kostel sv. Jakuba stojí v centru návsi a jeho vznik se datuje kolem roku 1350, kdy byla postavena kaple, později byla rozšířena o chrámovou loď a jako poslední byla začátkem 20. století přistavěna věž. 

5. Jiřická lípa

Jiřická lípa je jedním z nejstarších stromů tohoto druhu v Čechách vůbec. Stáří lípy se odhaduje na 600 – 800 let. Její obvod činí více než 8,5 metru a dutina pojme až 10 lidí. Tradice hovoří o tom, že pod lípou kázal i Jan Želivský, který údajně působil v Jiřicích jako farář před svým odchodem do Prahy. 

6. Speřice – torzo starodávné tvrze

Speřická tvrz byla zřejmě rozsáhlejší opevněnou stavbou s využitím rybníka a vodního příkopu. O její podobě lze soudit pouze z velmi skromných pozůstatků a popisů ve starší literatuře. Její poměrně rozsáhlé zbytky setrvaly poměrně dlouho, zbořeny byly teprve v 80. letech 19. století. Areál uzavírala obvodová hradba s branskou věží v čele. K ní také zřejmě patří jediný zřetelně dochovaný zbytek – torzo armovaného nároží budovy o síle zdiva cca 95 cm a délce cca 150 cm v obou směrech od nároží. Ústupek ve zdivu cca 150 cm nad dnešní úrovní terénu nejspíše sloužil k uložení stropních trámů pravděpodobně plochostropého přízemí. Svislý přímý úsek zdiva ve straně směrem k rybníku naznačuje existenci nějakého otvoru - okna, arkýře či vstupního portálu. Existence předpokládané vstupní branské budovy typologicky odpovídá tvrzím stavěným ve 2. polovině 14. století, což by mohlo potvrzovat jako možného stavitele tvrze Předbora ze Speřic. Bližší datování neumožnil ani kachel zdobený dvouocasým lvem nalezený při boření zbytků tvrze, který pouze potvrzuje aktivní existenci tvrze v průběhu 15. století.

7. Petrovice – dřevěná zvonička

Na návsi stojí malá dřevěná zvonička z 1. poloviny 19. století jako připomenutí dávno zašlých časů. Ve vsích byly zvonice stavěny zejména od roku 1751, kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o vyhlašování poplachů zvoněním. Její konstrukce dodnes nutí obdivovat dovednost našich předků, kdy i se skromnými prostředky dokázali vytvořit překrásnou stavbu.

8. Cechovní Šamanova valcha

Cechovní valcha, nazývaná podle jejího provozovatele Šamanova, byla vystavěna v roce 1851. S přechodem od ruční výroby k tovární ztrácely cechovní valchy svůj význam a byly postupně rušeny, neboť továrny měly valchy vlastní. Zrušení Šamanovy valchy souviselo s nedostatkem vody v řece, který způsobila výstavba přehrady Želivka v 1. polovině 20. století.

 

Pověst:

Jednou hraběnka z humpoleckého hradu Orlíku vyšla si na návštěvu na tvrz do Speřic. Tam se zdržela a na zpáteční cestě ji přepadla noc. Tam, kde jsou nyní Jiřice, byly tehdy husté lesy a hraběnka ztrativši za tmy cestu, musila v nich přenocovat. Ráno, když paní z Orlíku domů se nevracela, vydalo se dvořanstvo, aby ji hledalo. Našlo ji zdravou v místech, kde nyní je jiřická lípa, kterou prý dala zasaditi kněžna na památku zázračného zachránění před dravou zvěří.

© 2012 Stezka poznání

Na začátek stránky ↑