Zastávka Kejžlice - stanoviště č. 24 - č. 26

V obci Kejžlice se nachází sedm zastávek Stezky poznání, kde naleznete směrové tabule, naučné tabule, odpočívadlo pro děti a pro dospělé.


 

Historie:

Kejžlice je jedinou obcí tohoto jména v celé České republice. Nachází se v údolí Pstružného potoka v nadmořské výšce 490 metrů. Katastr obce s přilehlými osadami Nový Dvůr, Čihadlo, Orlovy a samotou Pelhřimák má rozlohu 1 127 ha. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378, tedy z doby na přelomu vlády dvou významných českých panovníků Karla IV. a Václava IV. Název obce „Kejžlice“ získala obec v době mezi  15. a 16. stoletím postupnou změnou názvů Nová ves, Kožlice, malá Kožlá. Původně obec patřila k panství hradu Lipnice - vystřídali se zde páni z Lipé, Lucemburkové, Trčkové, Rašínové z Chotěboře, Palmové z Gundelfingenu a naposledy Trauttmansdorfové. 

 

Zajímavá místa v Kejžlici a okolí:

1. Kaple 

Dominantou obce je kaple vázaná původně k sv. Janu Nepomuckému, která byla dokončena roku 1903. Stavba je zmenšeninou kostela v pseudogotickém slohu. Má předsunutou hranolovou věž s vysokými vstupními dveřmi a nad nimi je v patře umístěno velké hrotité okno, další dvě se nachází také po stranách lodě. V roce 1997 byla tato svatyně zasvěcena Božskému srdci. 

2. Škola a roubenka

Na návsi se nachází budova školy, pocházející z roku 1888, která nyní slouží  jako mateřská školka a roubený domek švýcarského typu. Před budovou školy je pomník atypického tvaru věnovaný památce padlých v první světové válce. 

3. Přírodní rezervace Kamenná trouba 

V severní části katastru obce se nachází významná přírodní rezervace Kamenná trouba. Jedná se o rozlehlý soubor společenstev mokřadů, rákosin, vysokých ostřic, vlhkých luk, vrbin a olšin v nivě Pstružného potoka, který představuje důležitý biotop s řadou ohrožených druhů flory a fauny. Celková rozloha chráněného území je 64,73 ha a bylo vyhlášeno v roce 1974. 

4. Pomník Jiřího Wolkera 

V těchto místech v letech 1916 a 1917 tábořil spolu se Svojsíkovými skauty mladý básník Jiří Wolker. Pomník byl postaven na pozemku tehdejší Strakovy nadace. Jeho postavení povolil a financoval lesní správce Orlov pan Josef Toman. Kámen na pomník byl zakoupen v lipnických lomech a celou úpravu prováděl pan František Suk z Kejžlice. Večer dne 7.srpna 1934 byl pomník odhalen za účasti pražských skautů a několika set lidí z celého kraje. 

5. U Huberta 

Toto rozcestí je  kultovním místem lesáků a myslivců, dříve začátkem lesních honů. V dřevěné skříňce vysoko na staletém dubu chrání toto místo obrázek svatého Huberta s jelenem, který má mezi parožím zlatý klíč. Vedle dubu stojí lovecká chatka sloužící k posezení lovců s krmelištěm pro zvěř. 

6. Orlovská huť 

Roku 1766 byla založena skelná huť, ve které  se pracovalo  až do druhé poloviny 19. století.  V místech, kde stála, jsou patrné  pouze zchátralé zbytky pilířů. Dodnes však tu lze nalézt úlomky skelných střepů či kousky tavících pánví. 

7. Rybník Pelhřimák

Vyhledávané přírodní koupaliště s čistou vodou. Staří sedláci říkají tomuto rybníku „Pejřímák“. Podle vyprávění tento název vychází z „pejří“, což jsou chomáčky květenství /podobné vatě/ mokřadní rostliny suchopýru. V minulosti byl prý na místě rybníka močál porostlý touto rostlinou. Nyní však suchopýr v oblasti téměř vymizel.    

8. Orlovské lesy

Orlovské lesy na rozhraní Pelhřimovska a Havlíčkobrodska představují 1 700 ha zalesněného území. Historie území není jen jedním velkým příběhem, jsou to také příběhy desítky hajných, pánů nadlesních a nově také revírníků Lesů ČR. Hluboké orlovské lesy jsou vhodným terénem pro turistiku, cykloturistiku a v zimě pro běžecké trasy.

9. Vrcholy orlovských lesů

Vránova skála (555 m n.m.) je jedním z mnoha vrcholů orlovských lesů. V nich převažují smrkové porosty, které jsou domovem celé škály druhů sýkorek, brhlíků, pěnkav, šoupálků i strakapúdů. Pravidelně se zde začali vyskytovat i největší havranovití ptáci krkavci velcí, i když jde jen o 2-3 páry. Je zde i neobyčejný přírůstek dravců (káňat, jestřábů i poštolek). Značný pokles zaznamenaly v Orlovech sovy. Hlavně v lednu a únoru se ozývá výr velký, jeho monotónní temné „huhuhu“ zní celé hodiny. Nejvyšším vrcholem orlovských lesů je vrch Orlík, nazývaný také Čejovský kopec (678 m n.m.) druhý je Kopec ( 655 m n.m.) a třetím nejvyšším je vrchol Poláček (644 m n.m.). Z úpatí tohoto vrcholu bývaly ty nejhezčí výhledy na centrální orlovské údolí, k Lipnici a na Melechov, který je nejvyšším vrcholem zdejšího kraje (709 m n.m.). Okolo něho vede modrá turistická značka „Partyzánská cesta bratrství“ - z Lipnice do Humpolce. 

10. Myslivna Orlovy 

V polesí Orlovy je ukrytá všem českým skautům známá myslivna, v níž počátkem 20. století pobýval zakladatel  českého skautingu – junáctví profesor Antonín Benjamín Svojsík. Zde, v lůně lesů, vznikla bible českého skautingu „Základy junáctví“. V roce 1912 byl postaven první tábor českých skautů – mezi prvními skauty se objevuje roku 1916 i známý básník Jiří Wolker. Myslivna se po válce stává místem schůzek významných osobností – Jaroslava Haška, Matěje Kuděje a malíře Jaroslava Panušky. 

11. Buková studánka 

Jedna z mnoha orlovských studánek s velmi dobrou vodou, o níž se tradují pověsti, že působí léčivým účinkem zejména na oči. V nedávné době byla nově zastřešena a poskytuje v horkém létě vítané osvěžení. 

12. Kostel sv. Jiří

Jedná se o opevněný kostel v Řečici, s dodnes patrným obranným valem. Intaktně zachovalá středověká stavba s nepatrnými pozdějšími barokními úpravami ukrývá v interiéru soubor středověkých nástěnných maleb.

13. Křížné cesty

V tomto místě se protíná modrá a zelená turistická trasa a jedná se o poutní místo. 

 

 

 

 

© 2012 Stezka poznání

Na začátek stránky ↑