Zastávka Maleč - stanoviště č. 5 a č. 6

V obci Maleč se nachází dvě zastávky Stezky poznání, kde naleznete naučné tabule, aktuální infotabule, stojany na kola, trhací mapy, odpočívadlo pro děti, lavičky a bedýnku s keškou.


 

Historie:

Maleč leží v nadmořské výšce 392 metrů. Krajinný reliéf západně a jižně má rovinný charakter ohraničený vrchem Hradiště (482 m n. m.), na severní a východní straně vystupují opukové terasy a výše strmý zlomový hřeben Železných hor. Opukové svahy jsou porostlé teplomilnými travinnými a křovinnými společenstvy. Můžeme zde například spatřit ocún jesenní (Colchicum autumnale), prvosenku jarní (Primula veris), psineček psí (Agrostis canina). Obcí protéká Blatnický potok, který se vlévá u obce Víska do Doubravy.

V okolí jsou rybníky Hluboký, Rohlík a Bahňák. Od roku 1991 prochází obcí hranice Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Maleč má 692 obyvatel (r. 2012). K Malči náleží místní části Blatnice, Dolní a Horní Lhotka, Hranice, Jeníkovec a Předboř. Malečský znak vychází ze znaku Pánů z Předboře, na němž je figura zvaná mořský pes. Řeku Doubravu symbolizuje stříbrno-modrá zvlněná pata štítu. Železné hory symbolizují dva zlaté, dvakrát prolomené klíny a červená barva štítu. Barvy vycházejí v různých kombinacích, ze znaku Přibíka z Otoslavic a na Malči- tj. červená a stříbrná.

První písemná zmínka o obci je z roku 1278, kdy nájemcem Malče byl  Vintíř z Malče. Roku 1387 postoupil benediktýnský opat Ondřej osadu i s tvrzí Jírovi z Jeníkova k doživotnímu užívání. Jeho potomci užívají jména Malečtí z Malče. V 16. století patřila místní tvrz rodu Přibíků z Otoslavic. Od roku 1588 za vlády Rudolfa Habsburského byl majitelem Otomar z Holohlav, po něm od roku 1599 Jan Benedeta z Nečtiv a na Vilémově. V této době bylo započato se stavbou malečského zámku. Další majitel - pan Buryán Chuchelský, rytíř z Nestajova, na Malči a Předboři - se spolu se svými bratry zúčastnil sněmu českých stavů roku 1620, ale poněvadž podporoval s Janem Rudolfem Trčkou císařské vojsko, byl dne 3. října 1623 osvobozen od konfiskace majetku. Roku 1622 Barbora Chuchelská ze Skuhrova a na Malči rozšířila panství o osady Předboř, Blatnice, Jeníkovec, Hranice a Štikov. Roku 1673 byl majitelem zámku Jan Václav Udrčský z Udrče, v této době byla zbořena tvrz v Jeníkovci a pozemky byly rozděleny na čtyři celolány. V roce 1719 koupil panství František Josef, hrabě z Schönfeldu. Jeho dcera Kateřina se roku 1764 provdala za knížete Jana Adama z Auerspergu. Tento rod vlastnil malečské panství až do roku 1862, kdy jej koupil JUDr. František Ladislav Rieger, za nímž pak často jezdíval i jeho tchán, historik František Palacký. V roce 1948 byl zámek vyvlastněn a v roce 1994 v restituci navrácen. 

 

Zajímavá místa v Malči a okolí:

1. Evangelický kostel

Novorománský evangelický kostel z roku 1891 se nachází na okraji Malče ve směru k Libici nad Doubravou.

2. Sochy sv. Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého

Vedle zámku na návsi nalezneme dvě pískovcové barokní sochy sv. Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Mezi nimi se nalézá prostá dřevěná zvonice.

3. Barokní zámek

Nejvýznamější památkou obce je barokní zámek.

4. Kaple Ježíše

Kaple Ježíše je další barokní památkou obce a nalezneme ji ve svahu nad obcí.

 

Chráněná krajinná oblast Železné hory

Zajímavá geologie

Obec Maleč a její okolí na sever od silnice Libice n/D-Běstvina je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Ta byla v roce 1991 vyhlášena za účelem ochrany a postupné obnovy hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků.

Železné hory jsou severozápadní výspou Českomoravské vrchoviny. Malebná krajina s výrazným zlomovým hřbetem, hlubokými údolími, říčními nivami, s mozaikou lesů, luk, polí, rybníků a drobných sídel na severu pozvolna spadá do roviny Polabí a na jihu se prudce kloní do luhu řeky Doubravy.

CHKO je výjimečná pestrostí v  utváření geologického podloží. Je zde možné nalézt zastoupení téměř všech geologických jednotek celého Českého masivu, a tak lze bez nadsázky označit Železné hory za učebnici geologie pod otevřeným nebem.

Maleč je z geologického hlediska součástí úzkého pásu krajiny zvaného Dlouhá mez. Tento pás, který se táhne podél jihozápadního okraje CHKO, je tvořen  usazeninami druhohorního křídového moře. Od  Chotěboře a Libice nad Doubravou až ke Třemošnici leží křídová pánev, tektonicky dělená na řadu ker. Vyskytují se zde pískovce, slepence a slínovce, které ve svých vrstvách obsahují přirozené, přírodně filtrované akumulace podzemních vod. Zásobují města a obce regionu pitnou vodou.

Vysoká geodiverzita spolu s členitým reliéfem podmínily i značnou různorodost živé přírody. To vše, ve spojení s dlouhodobým obhospodařováním krajiny generacemi zde žijících lidí, podmínilo ve svém výsledku existenci malebné krajiny, skrývající v sobě množství romantických zákoutí a nenápadných půvabů. Není náhoda, že význační malíři české krajinomalby jako Antonín Chittussi, František Kaván nebo Oldřich Blažíček v krajině Železných hor často hledali a nacházeli motivy pro svá díla.

 

Příroda

Aby byla zajištěna ochrana nejcennějších míst Železných hor, bylo postupně zřízeno   26 menších zvláště chráněných území. Největší z nich je národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory  se zachovalými lesními společenstvy bučin, reliktních borů a suťových lesů. Ukázkou lesů s přírodě blízkým charakterem porostů je v bližším okolí Malče například přírodní rezervace Spálava. 

V Železných horách se můžeme setkat s velice různorodou květenou. Ať jsou to ostřice, suchopýry, rosnatky, mečíky, kosatce a orchideje mokřadních luk a rašelinišť nebo naopak rostliny suchých výslunných strání jako je vřes, smilka, válečka, jehlice, jalovec a jiné. Nejbližší botanicky významnou lokalitou je přírodní památka Chuchelská stráň. Cenná jsou i teplomilná travinná a křovinatá společenstva rostlin na stráni severně od Malče, kde pozorný návštěvník může například začátkem podzimu obdivovat kvetoucí ocúny jesenní.

Řeka Doubrava je pak téměř v celém úseku protékajícím CHKO známa hojným výskytem vranky obecné, drobné rybky žijící skrytě pod kameny v peřejnatých úsecích. Rybníky a tůně s navazujícími extenzivně obhospodařovanými loukami osidluje celá řada obojživelníků včetně například rosničky zelené. Na prudkých svazích se skalními výchozy hnízdí největší druh z evropských sov-výr velký.

Pozornost návštěvníků si zaslouží i památné stromy. Ty rostou v Železných horách s několika málo výjimkami v intravilánech obcí. Nedaleká Klokočovská lípa s odhadovaným stářím 1 000 let patří k nejstarším stromům v Čechách. Svojí mohutností upoutá i Lánská lípa v obci Lány nedaleko od Malče.

 

Péče o přírodu

Každoročně jsou vysázeny stovky původních listnatých dřevin a jedle bělokoré, jsou koseny nebo spásány druhově bohaté louky, ošetřovány památné stromy či zakládány nebo ošetřovány sady starých krajových odrůd ovocných stromů. Bez spolupráce s dobrovolnými ochránci přírody, lesníky, myslivci, vodohospodáři a zemědělci, tedy lidmi žijícími a pracujícími ve zdejší krajině, by veškeré tyto činnosti šlo vykonávat jen těžko.   

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory a krajské středisko Pardubice  zajišťuje odbornou i praktickou péči o území CHKO. Je organizační složkou státu. 

Podrobněji se můžete s Chráněnou krajinnou oblastí Železné hory seznámit na jejích internetových stránkách www.zeleznehory.nature.cz.

 

Základní údaje:

- rok vyhlášení: 1991 

- rozloha: 284 km²

- nadmořská výška: 268-668 m 

- maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: 26 (1 NPR, 15 PR, 10 PP)

Správa CHKO dále spravuje NPR Bohdanečský rybník a NPP Semínský přesyp, které se nachází mimo území CHKO Železné hory.

Na území CHKO leží sedm evropsky významných lokalit: Běstvina, Boušovka, Hubský-Strádovka, Chrudimka, Slavická obora, Krkanka-Strádovské peklo, Lichnice-Kaňkovy hory.

© 2012 Stezka poznání

Na začátek stránky ↑